Čvn 29
MADONA
Vyprahlé srdce po naději křičí

Vyprahlé srdce po naději křičí
Nevím, jaké ráno mi oči otvírá
Dlaněmi hladíš zbloudilé kameny časů
Než vůni sladkých malin?
Z přivřených dveří dne vycházím
Kolik z nich položí hlavu na polštář
Tvářičkám barvu dáš.
Poprvé nastaví dívka rty polibku
Krouží slunce svatozář
Nejsem ta, kterou bereš do náručí
Tisíce prázdných očí