MELANCHOLICKÁ

Podepřené dlaně

Hlasitě hledí do ticha

Podzimní deště sejou smutky

Kam se má podít

Duše melancholika

S radostí se těžce potýká

Čeho se bojí

A proč tak hlučně naříká

Obloha šedá

Občas zavzdychá

Schoval jsi podzime

barvy do mrzuté brány

Bílým mlhám

Země nastavila rány

Kam se má podít

Duše melancholika