Já, Igor

Srdce propsané na hmatník

a k tomu drzých řečí pár,

sto prdlých strun, širokou náruč,

svůj úsměv vám tu rozdávám.

Jo, občas mám pár těžkých rán.

No tak ať! Jedu dál.

Život na mě nepočká

a já ho, dědka, škádlívám.

Sám nebo s vámi. Poslyšte!

Bůh ví, že vás mám rád.

Tak už si naskočte!

Rád svezu vás, o další patník dál.