DUHOVKA

Vezmi si korálek!

Koulí se radostí,

leží mi na dlani,

je teplý blízkostí.

Vezmi si perličku!

Sem tam se kutálí,

zářící v sluníčku,

když láska ji prohání.

Vezmi si kapičku,

slzičku zklamání,

co ulpěla na víčku.

v duhovém svítání.

Vezmi si vše co mám,

nabízím dlaň teď svou.

Vidím tvou bledou tvář,

nezájmem zakletou.

Opouštím prázdnotu,

která tu panuje,

upadl korálek,

zmizela naděje.

Opouštím samotu,

která tak divná je.

Perlička zešedla,

tma ji snad přikreje.

Duše teď hartusí:

Vylez z té závěje,

napřáhni dlaně své,

slunce je zahřeje.

Tisíce perliček,

tisíce korálků,

vzpomínka navléká

řetízek z červánků.

Oči se usmívaj,

srdce už nezebe.

Má dlaň zas nabízí

duhovku. Pro tebe?