v uzlu spletených vlasů

listopad zašvenkoval kamerou

plazí se vzhůru pak bez vůle zpět

pod stromem hrobeček

míjím odrazky na patnících světa

Koho možná i ty tak málo znáš

jak tě mohu milovat bez doteku

na modravých rozcestí

párek kosů si vybírá snídani

opřít se o svou tvář

třeba křehkou mlhu nad řekou